Putování po Železných horách
18. 10. 2013 71 fotografií Mgr. Martin Vtípil, Mgr. Marie Buriánová
V pondělí 14. října se žáci 5. a 6. třídy ZŠ Komenského ve Skutči zúčastnili exkurze do Železných hor.
Označuje se tak především geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km2 a rozkládá se zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem. Většinou jde o plochou vrchovinu se střední nadmořskou výšku asi 450 m. Nejvyšším vrcholem je Vestec vysoký 668 m.. Na relativně malé ploše jsou zde zastoupeny prakticky všechny geologické formace vyskytující se v České republice (od prahorních až po čtvrtohorní a při průzkumech tu bylo zjištěno více než 100 druhů hornin.
Stejný název má také chráněná krajinná oblast vyhlášená v roce 1991. Na rozloze 284 km2 se vyskytuje přes 1 200 druhů vyšších rostlin, 230 druhů obratlovců a dokonce 1262 druhů motýlů. Z 24 maloplošných zvláště chráněných území patří k nejznámějším národní přírodní rezervace Lichnice Kaňkovy hory a kaňonovitá údolí řek Crudimky a Doubravy. Sídlem správy CHKO je město Nasavrky - první zastávka exkurze.
V budově renesančního zámku je umístěna expozice Po stopách Keltů. Žáci se tu prostřednictvím „průvodce Knírixe“ seznamovali s jejich každodenním životem a kulturou. Viděli ukázky týkající se oblečení, řemesel, zemědělských prací a náboženství. Modely keltských staveb a velkoplošný model oppida Hradiště jim přiblížily tehdejší bydlení a opevnění. Některé práce (např. mletí obilí, výrobu švartnových náramků) a repliky výrobků si mohli i sami vyzkoušet.
Cestou k dalšímu bodu exkurze - Křižanovické nádrži - měly děti možnost vidět skutečné pozůstatky zbytky valů Hradiště a údolí vyhloubené řekou Chrudimkou – Krkanku. Samotná přehrada vybudovaná na počátku 50. let 20. století plní energetickou a vodárenskou funkci. Má betonovou hráz o výšce 32 m, délce 130m a šířce 6,6 m. Její objem je asi 2 milióny m3 a vodní hladina má při maximálním stavu plochu necelých 32 ha.
Dále se pokračovalo podél toku Chrudimky do Seče a pak do Závratce na okraji Třemošnice. Tady žáci navštívili nově rekonstruovanou Berlovu vápenku. Tato technická památka dokládá místní 150 let starou výrobu vápence. Muzeum je umístěno v nově postavené budově, která kopíruje původní objekt. V obou patrech dominuje pec, do které můžete vejít a obdivovat vysoký komín nad vámi. V patře je expozice, která přibližuje výrobu cementu a vápna. Ukazuje suroviny, které se při jejich výrobě používají a mineralogické zajímavosti z okolních lomů.
Poslední zastávkou byla nedaleká zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n.m. a poskytuje výhled do okolí. Průvodkyně seznámila žáky s historií hradu založeného ve 13. století významným rodem Ronovců, pověstí o dceři hradního pána a upozornila je i na přírodní zajímavosti jako je například 800 let starý „Žižkův dub“.
Na zpáteční cestě před sjezdem z Železných hor ukončil program exkurze výhled na rozsáhlé vápencové lomy u Práchovic.
Označuje se tak především geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km2 a rozkládá se zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem. Většinou jde o plochou vrchovinu se střední nadmořskou výšku asi 450 m. Nejvyšším vrcholem je Vestec vysoký 668 m.. Na relativně malé ploše jsou zde zastoupeny prakticky všechny geologické formace vyskytující se v České republice (od prahorních až po čtvrtohorní a při průzkumech tu bylo zjištěno více než 100 druhů hornin.
Stejný název má také chráněná krajinná oblast vyhlášená v roce 1991. Na rozloze 284 km2 se vyskytuje přes 1 200 druhů vyšších rostlin, 230 druhů obratlovců a dokonce 1262 druhů motýlů. Z 24 maloplošných zvláště chráněných území patří k nejznámějším národní přírodní rezervace Lichnice Kaňkovy hory a kaňonovitá údolí řek Crudimky a Doubravy. Sídlem správy CHKO je město Nasavrky - první zastávka exkurze.
V budově renesančního zámku je umístěna expozice Po stopách Keltů. Žáci se tu prostřednictvím „průvodce Knírixe“ seznamovali s jejich každodenním životem a kulturou. Viděli ukázky týkající se oblečení, řemesel, zemědělských prací a náboženství. Modely keltských staveb a velkoplošný model oppida Hradiště jim přiblížily tehdejší bydlení a opevnění. Některé práce (např. mletí obilí, výrobu švartnových náramků) a repliky výrobků si mohli i sami vyzkoušet.
Cestou k dalšímu bodu exkurze - Křižanovické nádrži - měly děti možnost vidět skutečné pozůstatky zbytky valů Hradiště a údolí vyhloubené řekou Chrudimkou – Krkanku. Samotná přehrada vybudovaná na počátku 50. let 20. století plní energetickou a vodárenskou funkci. Má betonovou hráz o výšce 32 m, délce 130m a šířce 6,6 m. Její objem je asi 2 milióny m3 a vodní hladina má při maximálním stavu plochu necelých 32 ha.
Dále se pokračovalo podél toku Chrudimky do Seče a pak do Závratce na okraji Třemošnice. Tady žáci navštívili nově rekonstruovanou Berlovu vápenku. Tato technická památka dokládá místní 150 let starou výrobu vápence. Muzeum je umístěno v nově postavené budově, která kopíruje původní objekt. V obou patrech dominuje pec, do které můžete vejít a obdivovat vysoký komín nad vámi. V patře je expozice, která přibližuje výrobu cementu a vápna. Ukazuje suroviny, které se při jejich výrobě používají a mineralogické zajímavosti z okolních lomů.
Poslední zastávkou byla nedaleká zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n.m. a poskytuje výhled do okolí. Průvodkyně seznámila žáky s historií hradu založeného ve 13. století významným rodem Ronovců, pověstí o dceři hradního pána a upozornila je i na přírodní zajímavosti jako je například 800 let starý „Žižkův dub“.
Na zpáteční cestě před sjezdem z Železných hor ukončil program exkurze výhled na rozsáhlé vápencové lomy u Práchovic.
Listujte tahem do stran Posouvejte fotku tahem