Naši druháci putovali za krásami Krkonoš.
10. 6. 2015 22 fotografií Mgr. Eva Koblížková
Startovali jsme v pondělí 1. června od školy a cílem byla Pec pod Sněžkou, kde jsme se ubytovali v malé horské chatě Betyně. První den jsme při krátké procházce vypátrali prodejní místa, lanovku i zastávku autobusu a především zaslali domů první pozdravy.
Hned druhý den jsme si prověřili svou fyzickou zdatnost a výdrž, protože nás čekal nejtěžší úkol týdne - celodenní výšlap na Sněžku. Část výstupu jsme si usnadnili a svezli se lanovkou, přesto pokoření naší nejvyšší hory nebylo snadné. Strmé svahy nahoru i dolů, stále chladnější počasí a silný vítr ale nikoho nezastavily a všichni zdárně vystoupali až na vrchol. Postupné odkrývání krajiny a rozhled jsou opravdu nádherné! Jen kšiltovky se neudržely a mnohé ulétly – jedna zcela nenávratně! Stejně tak i některé pohledy, které si samy našly svého adresáta. Vraceli jsme se jinou trasou, na které jsme přešli rašeliniště, sáhli si ještě na zbytky sněhu a okoukli horské chaty – Luční a Výrovku. Na večeři jsme již byli všichni na svých místech a jistě nechyběla pochvala. Svůj zážitek si všechny děti zvěčnily malbou na trička.
V dalších dnech nás čekaly drobné úkoly a soutěže, také jsme opékali buřty, předvedli svá pěvecká nadání a čekalo nás ještě jedno zajímavé putování. Tentokrát lanovkou na Černou horu a kolem Kolínské boudy opět zpátky do Pece. To již nebylo tak náročné a cestou děti měly chuť i utrácet poslední finanční úspory. Ještě večer byly předány všechny možné pochvaly a diplomy, jak za udržování pořádku na pokojích, tak za pomoc spolužákům i za celkové umístění družstev. Na každého také čekala pochvala ptáčka Krokáčka za ušlých 40 km.
Pátek byl ve znamení uspokojení a radosti! Všechny děti se těšily domů, šťastně jsme se vrátili a přivezli si nové zážitky i poznání.
Hned druhý den jsme si prověřili svou fyzickou zdatnost a výdrž, protože nás čekal nejtěžší úkol týdne - celodenní výšlap na Sněžku. Část výstupu jsme si usnadnili a svezli se lanovkou, přesto pokoření naší nejvyšší hory nebylo snadné. Strmé svahy nahoru i dolů, stále chladnější počasí a silný vítr ale nikoho nezastavily a všichni zdárně vystoupali až na vrchol. Postupné odkrývání krajiny a rozhled jsou opravdu nádherné! Jen kšiltovky se neudržely a mnohé ulétly – jedna zcela nenávratně! Stejně tak i některé pohledy, které si samy našly svého adresáta. Vraceli jsme se jinou trasou, na které jsme přešli rašeliniště, sáhli si ještě na zbytky sněhu a okoukli horské chaty – Luční a Výrovku. Na večeři jsme již byli všichni na svých místech a jistě nechyběla pochvala. Svůj zážitek si všechny děti zvěčnily malbou na trička.
V dalších dnech nás čekaly drobné úkoly a soutěže, také jsme opékali buřty, předvedli svá pěvecká nadání a čekalo nás ještě jedno zajímavé putování. Tentokrát lanovkou na Černou horu a kolem Kolínské boudy opět zpátky do Pece. To již nebylo tak náročné a cestou děti měly chuť i utrácet poslední finanční úspory. Ještě večer byly předány všechny možné pochvaly a diplomy, jak za udržování pořádku na pokojích, tak za pomoc spolužákům i za celkové umístění družstev. Na každého také čekala pochvala ptáčka Krokáčka za ušlých 40 km.
Pátek byl ve znamení uspokojení a radosti! Všechny děti se těšily domů, šťastně jsme se vrátili a přivezli si nové zážitky i poznání.
Listujte tahem do stran