1931–1940

Kronika obsahuje mnoho snímků z divadelních představení, které děti často a rády nacvičovaly. Předváděly je pak při různých slavnostech během celého roku. Například při oslavách založení republiky, narozenin p. presidenta výročích legionářských bitev, při školních akademiích, vánočních nebo velikonočních besídkách či ke Dni matek apod.

K méně radostným událostem patří popis chmurné nálady panující při vyhrocených událostech dělnických bouří, které ve městě a okolí probíhaly a sílily právě v první polovině 30. let. Kronikář zmiňuje, že tábory nezaměstnaných a pobyt silných jednotek četnictva ve městě působily velmi tísnivě. Vliv nepříznivých sociálních poměrů byl patrný i ve škole, která byla nucena přebírat i sociální funkce – odstraňovat hlad, bídu a tišit sociální bolesti.

Školní rok 1932-33 byl ukončen 28. června školní slavností spojenou s promluvou Mistru Janu Husovi. Při odchodu ze školy věnovala na důkaz vděčnosti žákyně III. ročníku Eva Radoňová všechny své školní úspory 1.000,- Kč ve prospěch školy a to mateřské škole 200 Kč, obecné 300,- Kč a měšťanské 500 Kč. Tento ušlechtilý čin je hoden zaznamenání.

Činnost učitelstva 1933-34

Členové učitelského sboru jsou hybnou pákou všech kulturních i sociálních korporací. Bez jejich činné účasti neobejde se žádný kulturní podnik v městě. Na prvém místě však věnují se pilnému studiu všech nových vyučovacích směrů, k nimž zaujímají kladný poměr. Navštěvují ŠVSP, učitelské semináře, vzdělávací kurzy, atd. Získané vědomosti sdělují s ostatními v obsažných referátech při měsíčních poradách. Svěřenému žactvu vštěpují zásady pravé demokracie zdůrazňujíce vždy a všude ideu státotvornou.

Stravovací akce v roce 1934-35 byla zahájena 3. prosince a ukončena 29. března. Denně bylo stravováno 250 dětí obou dívčích škol a opatrovny (mateřské školy). Podávaná polévka je pro většinu dětí jediným teplým jídlem denně. Chleba však byl podáván jenom občas, protože na denní příděl nebyl dostatek příjmů. Pořízení surovin kryla z části státní subvence, část hradilo rodičovské sdružení a dále dárci – větší podnikatelé v obci a okolí.

Mimořádnou událostí školního roku 1934-35 byl dar ministra školství, který u příležitosti 85. narozenin p. presidenta T.G. Masaryka daroval všem školám pamětní medaile pro nejlepšího žáka školy. V III. ročníku měšťanky byla oceněna Květa Šlemrová. Na chlapecké škole obdržel tuto medaili Stanislav Voral, který ji, spolu s dekretem, dodnes uchovává.

Na podzim roku 1939 byla přestavěna část chodby v přízemí a část přilehlé tělocvičny na kuchyňskou místnost odpovídající zvýšeným potřebám vyvařování. Přestalo se tak pro stravování žáků používat kuchyně rodiny pana školníka. Okresní školní inspektor žádal, aby byla dodržována zdravotní ustanovení jako např. umývání rukou, každé dítě má míti svůj ručník, dále ustanoveno přezouvání všech dětí a natírání dřevěných podlah olejem. S vyučovacím postupem, kázní a postřehem žákyň byl pan inspektor plně spokojen.

Pololetní prázdniny vyhlášené 31. ledna 1940 byly prodlouženy až do 5. března, protože nastaly kruté a dlouhotrvající mrazy a zároveň nebyl dostatek paliva.

14. května 1940 byl při dívčích školách ustaven dětský pěvecký sbor, vedení převzal pan Ladislav Kasal a učitelka obecné školy Růžena Nebeská. Zkoušky se konaly každou středu. Z měšťanské školy se přihlásilo 69 dívek.

Z nařízení okupačních úřadů bylo nutno všechna okna ozdobit velkými písmeny V (jako Viktoria – vítězství). Byl osázen i květinový záhonek v parku před školou. Školní budova musela být vyzdobena státní vlajkou a praporem Velkoněmecké říše s hákovým křížem.