Cesta tunelem z Calois do Doveru
28. 4. 2025
Cesta tunelem La Manche, známým také jako Eurotunel nebo "Chunnel", je docela unikátní zážitek....
Představ si, že vjíždíš do takového velkého, otevřeného terminálu, trochu jako na letišti, ale pro auta a vlaky. Naloďuješ se na speciální vlak zvaný LeShuttle, pokud cestuješ autem, autobusem nebo s nákladním autem. Tyto vlaky mají speciální vagóny, do kterých se s vozidlem prostě najedeš. Jsou tam jak jednopodlažní, tak dvoupodlažní vagóny, aby se tam vešly různé typy vozidel.
Když se vlak rozjede a vjede do tunelu, zpočátku je světlo, ale pak se všechno ponoří do tmy. Okna vagónu ukazují jen tmavé stěny tunelu, občas prosvětlené servisními světly. Samotný tunel je vlastně jeden ze dvou hlavních tunelů pro vlaky, které vedou paralelně. Mezi nimi je ještě menší servisní tunel pro údržbu a případnou evakuaci.
Tunely jsou kruhové a mají průměr asi 7,6 metru, takže jsou docela prostorné. Stěny jsou betonové a zakřivené. Občas můžeš slyšet aerodynamický hluk projíždějícího vlaku a cítit mírné vibrace. Cesta trvá přibližně 35 minut, během kterých urazíš pod mořem asi 38 kilometrů. Celková délka tunelu je něco přes 50 kilometrů a v nejhlubším bodě jsi asi 75 metrů pod mořskou hladinou!
Uvnitř vagónu LeShuttle je to vcelku normální. Lidé sedí ve svých autech, někteří si čtou, jiní si povídají nebo se dívají z okna na ubíhající tmu. Jsou tam i toalety, které můžeš použít.
Pro pasažéry, kteří cestují bez auta, je tu Eurostar, což je vysokorychlostní vlak. Tam sedíš v normálních vlakových sedačkách a můžeš se procházet mezi vagóny. Okna Eurostaru také ukazují jen tmu tunelu.
Během cesty tunelem není moc co k vidění kromě stěn tunelu a občasných světel. Je to spíš takový zvláštní pocit, být hluboko pod mořem a vědět, že spojuješ dva kontinenty.
Když se blížíš k druhému konci, začne se objevovat světlo a pak vyjedeš z tunelu na denní světlo, buď ve Francii (u Calais), pokud jsi jel z Anglie (od Folkestone), nebo naopak. Je to takový zvláštní přechod z podzemí do nového pro
středí.
