Čtvrtý den kurzu nás přivítal přesně tak, jak si každý lyžař přeje v nejrůžovějších snech. Slunce stále drží svou „azurovou“ hlídku a mráz přes noc vykouzlil podmínky, které by ani Lada nenamaloval.

Lyžařská extáze na novém terénu

Dopoledne patřilo sjezdovkám, které byly čerstvě zasněžené technickým sněhem a vyžehlené do dokonalého manšestru. Ten zvuk křupajícího sněhu pod hranami lyží byl prostě návykový! Krom toho nás na svahu také čekaly parádní kopečky na skákání, kde si ti odvážnější z nás vyzkoušeli první kontrolované lety, zatímco ostatní pilovali stabilitu v novém terénu. Radost z pohybu byla podtržena tím, že jsme měli sjezdovky v podstatě pro sebe.

Výprava do údolí: Cesta do Vrchlabí

Po obědě jsme lyžáky vyměnili za pohorky a vyrazili na zasloužený „odpočinkový“ výlet do Vrchlabí. Zvolili jsme turistickou trasu, která nás vedla skrz tiché zasněžené lesy, přes kopce s výhledy do kraje a podél zurčícího potoka. Příroda v okolí je momentálně jako z pohádky a čerstvý vzduch nám vyčistil hlavy.

V cíli nás čekala odměna v podobě rozchodu. Vrchlabí nás pohltilo svou poklidnou atmosférou:

Někdo zamířil na prohlídku historického centra.

Většina z nás ale skončila v útulných kavárnách a cukrárnách u horké čokolády, nadýchaných zákusků nebo nabídky z jiné než české kuchyně. Byl to ideální čas na doplnění kalorií a probrání všech zážitků z minulých dní.

Večer s Horskou službou: Když jde o život

Večerní program byl sice klidnější, ale o to intenzivnější. Navštívil nás pracovník Horské služby, který nám připravil strhující přednášku. Nešlo o žádné suché poučky – vyprávěl nám reálné případy z praxe, které se dějí jen kousek od nás.

Na závěr nám pustil sérii videí, která byla sice občas úsměvná, ale především nesmírně poučná. Viděli jsme, jak předvídat nebezpečné situace dříve, než nastanou a jak snadno může neopatrný lyžař v nechráněném terénu strhnout lavinu.

Odcházeli jsme do postelí s velkým respektem k horám a pocitem, že lyžování není jen o rychlosti, ale hlavně o zodpovědnosti vůči sobě i ostatním.